22
srp
2019
9:51

Zelenáč fotí - Díl 3 - Pronikám do svého sportu

Zrcadlovku jsem pořídil, snažil jsem se s ní naučit a docela se mi dařilo tj. neomezovalo mne to a subjektivně byly fotky jiné. A byl bych štastný až do konce svého života, kdyby...

Kdyby nenastal jeden zásadní zlom. Mladší dcera se dala na sport, který je hodně specifický. Jmenuje se TeamGym a je to vlastně gymnastika prováděná v týmech dle specifických pravidel (více informací v angličtině zde, o něco méně v češtině zde). Z pohledu fotografa se jedná o sport, který se provozuje v hale. Je to sport hodně dynamický, protože se v něm dělají akrobatické prvky, skáče přes trampolínu či předvádí tzv. pódiová skladba. Děvčat je 6 - 12 různého věku tj. od malých dívenek ve věku kolem šesti let až po ženy. Ale kategorie senior například začíná s věkem 16 let.

A naprosto nepřipraven jsem vyrazil na první veřejné závody a nestačil se divit. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil tempo tohoto sportu. A zažil si to, co fotograf nechce nikdy zažít! Nejde používat blesk, je tam málo světla, mnohdy i málo místa a někdy si nemůžete stoupnout tak, abyste byli blíže. Navíc se tam objevují pasti typu prosklená stěna/okno hned za odrazovým kobercem, takže silné protisvětlo.

Znamenalo to spousta rozmazaných a tmavých fotek. Taky jsem ihned zjistil, že nad tím prostě nevyzraju tak, že nastavím "Sportovní" mód. Ten mi byl opravdu na nic.


Postřeh 1: Sportovní mód mé zrcadlovky v podstatě způsobl to, že nedokázal zachytit prakticky vůbec nic, zmrazení v čase se nekonalo a navíc bylo vše velmi tmavé. SPortovní mód se hodí akorát na to, že chytíte dítě pobíhající po zahradě. Jeho předvídavost je poměrně nepředvídatelná. Takže na sport je to nepoužitelné.


Taky něco snímáte přes tělocvičnu a něco máte přímo pod nosem. Napoprvé to byla poměrně katastrofa. Zmínil jsem, že blesk se nedá použít? Přece nebudete soutěžícím "blejskat" do očí. A to mne přimělo uvažovat nad tím, že to bude asi chtít vyměnit techniku. A skutečně jsem to provedl. Hlavně kvůli tomu, že potřebuju vyšší ISO, aby fotky nebyly rozmazané a tmavé.

Když to shrnu, měl jsem na první závody toto :

  1. Pentax K-x 
  2. objektiv SMC Pentax DA L 18-55mm F3.5-5.6 AL 
  3. objektiv SMC Pentax DA L 50-200mm F4-5.6 ED 

Bylo tam tmavo a bylo to rychlé. Zatím jsem netušil, kde je zásadní problém. Cítil jsem, že je to v objektivech a navíc jsem se rozhodl vyměnit starší model zrcadlovky za novější. Proto jsem letitý Pentax K-x vyměnil za Pentax K-S2 v sadě s objektivem 18 - 135 mm. Rozsah ohnisek objektivu je velmi dobrý a vyhovující. Samotný fotoaparát je vlhkuvzdorný a v porovnání s konkurencí trochu "vytéká" z kategorie entry level, protože přináší prvky obvyklé ve vyšších třídách (třeba 2 nastavovací kolečka, stabilizaci v těle a již zmiňovaná vlhku/prachu odolnost) a cena je více než příznivá. Navíc v porovnání s modelem K-x méně šumí a použitelné fotky z toho lezou i při ISO 3200!

Vydal jsem se na závody s novým Pentaxem a přinesl si domů sice lepší fotky (pochopil jsem jak pracovat s časem závěrky, clonou a ISO), ale pořád to nějak nebylo ono. A začalo úmorné hledání toho, co je špatně. To nejzásadnější zjištění pro mne bylo, že tělo, byť ne úplně nejšpičkovější (Full Frame vs APS-C), poměrně zásadně neovlivňuje obraz a má to na svědomí nevhodný objektiv. Jistě přidal jsem megapixely a funkce, ale v zásadě mi zůstal podobný objektiv.

Na ty druhé závody jsem měl toto :

  1. Pentax K-S2
  2. objektiv SMC Pentax-DA 18-135mm F3.5-5.6 ED AL [IF] DC WR

Pokud shrnu svá pozorování, tak optická kvalita setového objektivu byla vyšší. Ale přišel jsem o délku. A pořád jsem netušil tu zradu. Jistě zkušenější z vás to viděli hned na začátku - moc vysoké clonové číslo! Hodnota 3.5 je totiž hodně vysoká a chce to světlejší optiku, která lépe vyrovná to chybějící světlo v holportu s krátkým časem. Metodou pokus omyl jsem zjistil, že pokud chci docílit "zmražení" gymnastky v obraze, chce to čas 1/500 nebo spíše 1/640. A s f3.5 jsem se dostával na ISO 6400 a více, což bylo stále trochu (dost) problematické.

A dokonce jsem si i od svého kamaráda vypůjčil Nikon D600 (fullframe) a k němu objektiv 70 - 200mm, jenže s f4. A pořád to bylo stejné. A dokonce jsem jedny závody zkusil fotit chvíli Pentaxem, chvíli Nikonem. Už jsem začal věřit tomu, že je to rukama. Ale nedal jsem se. Opět jsem zasedl a začal studovat, na co se fotí sport. Neudělal jsem to dřív hlavně z toho důvodu, že jsem narazil na pár článků popisujícíh sestavu v ceně statisíců a tolik prostě investovat nechci a v podvědomí jsem si říkal, že to nepotřebuju ani číst, protože v téhle cenové relaci to funguje správně. Aby také ne, za tu investici. A překvapivě rychle jsem poté narazil i na smysluplnou odpověď. Chce to světlější objektiv! Ale jak na to?

Text je dostupný pod licencí :



Může se vám líbit